XVII. Otecká louka u lesa

Otecká louka u lesa

plna květu.

Ruce pod hlavou

uléhám.

Slunce mí svítí v líce.

Teplo.

Skřivánek zpívá,

zavírám oči.

Jsem u svých milých

daleko za světem

šťasten.

Mám věnec kolem hlavy,

líbáme se navzájem.

Zdaleka pláč.

Procitám.

Všecko to tam.

Jsem sám

a přece šťasten

z té spánku chvíle.