XVII. Slunce – zlatá číše ohnivého vína,

Slunce – zlatá číše ohnivého vína,

oblaky – jak jemná roucha nevěstina,

hory do kola – toť statní bohatýři,

zora – dívčí líčko, jež se studem pýří.

Čekám, až ti horští bohatýři náhle

číš tu zlatou strhnou na rty vedrem zpráhlé,

a vypijou prudce, jedním douškem do dna,

z nevěsty by sličné byla žena hodna.

Čekám – nevěsta až se tu zjeví s chvatem

a svatebním sněžným oděje se šatem,

a pak uzardělá s nejsladšími slovy

na bouřlivá ňadra padne ženichovi.

Svatební pak píseň k oslavě bych skládal –:

Odměnou však měsíc stříbrný bych žádal,

kromě toho ještě: v čarovném hvězd kole

první místo chtěl bych při svatebním stole!