XVII. SLZY A VZDYCHÁNÍ.
Kdyby všecky slzičky
Pohromadě byly,
Co jsou, milý, pro tebe
Oči moje lily:
Věru by se louky naše
Všecky zatopily.
Ach, kdyby to vzdychání
Pohromadě bylo,
Co mé srdce pro tebe,
Milá, vypustilo:
Věru na věži by naší
Zvony rozzvonilo.