XVII. SNÍH. (V.)

A jiný vypravoval o slavíku

a o skřivana jiný blouznil trilku,

a jiný chválil ševel sladkých rtíků,

když na rtech lásky spočinou jen chvilku;

a jiný šustot živůtku, jenž praská,

když krajek bruselských se dotkne Láska,

a sníh na srdci slyšel vše ty divy,

a nehnul se, tak němý, mlčelivý!