XVII.

Byl jednou jeden mladý hoch,

ten loutnu svoji vzal,

potulný zpěvák světem šel,

by lásku vyhledal.

Svou lásku, jak ji ve snu zřel

a po ní toužíval,

pod okny toužné písně pěl,

a světem chodil dál.

A ona marně čekala

a touhou chřadla pak;

potulný zpěvák lásku svou

nespatřil nikdy však.