XVIII. Jabloň v květu! Po větvičkách

Jabloň v květu! Po větvičkách

pěnkava se prochází,

v drobném hnízdě čtyry krčky,

každý matku provází.

Vrcholkem se větřík houpá,

větve v teplém oddechu,

a dva kvítky pozvedly se

v třepotu a pospěchu.

Světlo po listech se krade,

kam si sedne, pozlatí,

čtyry krčky vypnuly se –

„Hleďme, my jsme bohatí!“

Sousedního stromu čermák

přines’ velkou novinu:

stará sedla na vajíčka,

bude míti rodinu.

Čtyry krčky poslouchají,

větřík ani nedutá –

květy prší na mou hlavu

a má duše pohnutá.