XVIII. Na květech Radosti jsem včera usínala

Na květech Radosti jsem včera usínala

a hvězdy nadějí jen svítily v mé čelo.

Utichly vichřice. Tu tvoje oči náhle

v mé snění svitly.

Na květech Radosti jsem včera usínala.

Leč slzy stékaly jen s očí tvých v mé dlaně.

Ó hvězdné oči, jež nechcete patřiti v mé!

Ó rty chvějící se, jichž plameny jen tuším!

Ó mlčení Silného, jímž obestřel's mne jako objetím!

Ó bolesti naše, jež jsi naším ložem svatebním!