XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín

Oh! jak rád si vycházím v noci stín

Když kosi a slavíci pějí:

Tu zdá se mi, rozkvětlých ze křovin

Že písně mé v ohlasu znějí.

Ó pějte jen rozkoš a lásku svou

Tím chvějícím, líbezným zvukem!

Mne k rozkoši zpěvy ty vaše zvou,

A mdlým srdce tichne mi tlukem.

Však nepějte v šveholu hlubý bol

Tak měkkými, lkavými zvuky:

Sic písně své ve vaše musím spol

Ach! zapěti, písně to muky!