XVIII. Po nové se hájem, polem

Po nové se hájem, polem

Život rozvil přírodě;

A jak v nás, tak hrálo kolem

V míru vše a ve shodě.

Máj byl. Zlatem stromů vršky

Svit večerní oblíval,

A s břehů k nám květné pršky

Libý větřík zachvíval.

Po vlnách jak loďka jemně,

Tak při Ní se srdce ve mně

Tokem slasti houpalo,

Nade časem splývalo.