XVIII. Věř mi, že jsi v nedbalkách krásná,

Věř mi, že jsi v nedbalkách krásná,

překvapena v oku strach, krásná,

sotva motýl, prchající sen,

pel ti nechal na brvách, krásná!

Když jsem s ramen labutích

košilku ti bílou stáh, krásná,

když jsem nad rtů purpurem

zpitý motýl těkal v snách, krásná,

když mi kynul měsícem

plný sladký prs tvůj nah, krásná,

vždy jsi moře radosti,

na slunci jsi jako v tmách krásná!