XVIII. ZAVEDENÝ OVČÁK.

Co je za uzamčenými vrátky?

Konec pohádky... Konec pohádky...

Zmátla se duše, neuvěřila.

Hora se před ním rozestoupila.

Do hory vešel. Šel a šel.

Nikdo již o něm neslyšel.

Ani vstoupil-li na nebesa.

Ani zbloudil-li v hluši lesa.

Kdo z lidí najde srdce moje?

Lastura zavřená, těžká to je.

V hynoucí škebli perla bývá.

Ta tichou, tichou záři rozlívá.

Tišší než houslím požalování.

Než navždy úsměvem sbohem dání...