XVIII. ZAVÍRÁM KNIHU...

Zavírám knihu vzpomínek a dum,

ve hlavě ptačí zpěv a ševel stromů,

a zatím z ulice sem ruch a šum,

to poslední juž tramway jede domů.

A slyším, nad knihu svou hlavu kloně,

jak zmdlený vozka je, jak zmdlení koně –

ó myšlenky mé, kdy půjdeme domů?

Zas ptačí slyším zpěv a ševel stromů!