XX. b.

Není chytrost, není hloupost zcela

Co se v tváři její vyskytá,

Jest to nouze ducha ukrytá

Duše z brku v hezkém pouzdře těla.

Hned chce Hermanna, hned jakby chtěla

Zdirada v své lásce klopýtá,

Hned chce oba, hned je zamítá,

Hned se třetí láskou plaší celá.

Ba jak vidím hrozné učenosti

Z cizích románů si dobyla

Na základě pražské vzdělanosti.

Pověz tedy slečno rozmilá

Jsi-li Thusnelda, ať veršů spořím,

Jsi-li Šárka, ať tvůj Děvín zbořím?