XX. Jak ve dnech úzkosti, dnech ponížení

Jak ve dnech úzkosti, dnech ponížení

na slovo lásky, slovo posílení

jsem čekala...

Když umdlévá, když klesá, jedno slovo

podepřít může srdce člověkovo,

vše zachránit...

Já čekala... A posléz v ohni pýchy

stud, bolest v úsměv laskavý a tichý

jsem ztavila.

A nyní sama, nachýlena k zemi,

neviděnými smyji krůpějemi

sled kroků Tvých...