XX. Jde jaro a v mysli probírá,

By Vítězslav Hálek

Jde jaro a v mysli probírá,

jakých má barev a zvuků:

co vidět, to v květ se rozvírá,

vše hovoří v skřivaním tluku.

Jde jaro a v mysli zpomíná,

jakých má přátel a dětí:

kde pole, tam nová rodina,

a mláďátek na každé sněti.

Jde jaro a v mysli zpomíná,

jakých má domovů, bytů:

co srdcí, tam domov počíná

a pne se až do nebes krytu.