XX. Kroků pět – (pět písmen i v „Marie“!)

Kroků pět – (pět písmen i v „Marie“!)

kroků pět ode zdi tmavé

rovek zemí skorem pohlcený –

pod ním domov lásky pravé!

Zde spí rytec, a na hrobě jeho

žádný pomník, žádná růže!

Zda-li zvlažená je rakev slzou

milky – kdož to říci může?

Ó jak šťasten jsem já proti rytci!

Třebať lačná hltila zem

hrob můj – slzu tvojí nevysaje,

uzamknu ji srdci ve svém!