XX. Ku pohřbu vdovy a matky.

Ach, matinko roztomilá!

Proč jste nás opustila.

Pouť dalekou nastoupila,

Od nás se odloučila.

Co si bez rodičů počnem

My ubozí sirotci,

Bože! kam se nyní octnem,

Kde najdeme pomoci!

Nebědujte ubožátka,

V nebi sídlí otec náš,

Pečuje-li o ptáčátka,

Postará se též o vás.

On vám vzbudí novou matku,

Vzbudí otce dobrého,

Požehná jim všeho statku,

Vůli splní-li jeho.

Kdo z vás, kteří zde stojíte,

Na sirotky hledíte,

Srdci svému povolíte,

K maličkým se skloníte.

Bude míti „zaplať Pán Bůh“,

Chudině kdo prospívá,

S čistou láskou v Kristu Pánu

Sirotků se ujímá.

Na Boha se spolehejte,

Strast když bude nejvyšší,

Doufejte a nezoufejte,

Bůh vám bude nejbližší.

Jednoho vám zapotřebí,

Co ocenil Kristus Pán,

A to jedno vzácné v nebi

Žádný neodcizí vám.

Království hledejte Boží

A jeho spravedlnost;

To má cenu, časné zboží

Nehodí se pro věčnost.

Blaze bude vám na zemi;

Zkoušku až přestojíte,

Pak se v nebi s rodičemi

Věčně zase spojíte.