XX. Má duše včelky předhoní,

Má duše včelky předhoní,

když louka v zvonky zazvoní,

a sedmikrásek, jetele

si v mladou zeleň nastele.

Přiběhne dívka od lesa

a jako kůzle zaplesá,

jako když slunce vyskočí

a s čtverlístkem se zatočí.

Pak bludný chlapec ode vsi,

ten v soumrak zabrán steskne si,

a jak by zemdlen celičký,

kropí a hledá slzičky.

Pak najdou se a dovtípí,

pak duše v duši překypí,

a louka v květ se zaskvěje,

jak když se dítko usměje.