XX. Ó, milovat je: trpět. Trpět – žíti!

Ó, milovat je: trpět. Trpět – žíti!

Čím silnější je cit, tím trpíš víc,

před okem lidským musíš bol svůj skrýti,

jak šašek smíchem naladit svou líc.

Ty směj se! Smát se budou, s Tebou výti,

jim, jako šašek, můžeš pravdu říc',

leč neplač. Bol Tvůj nikdo nepocítí,

v Tvém smutku nikdo nevyjde Ti vstříc.

A všichni vzhlédnou cize, nechápavě,

chlad zasvitne i v drahém pohledu –

tam odejdou zas, odkud přišli právě.

Pak když tě bolest k smrti poranila,

jen rakev zbude Tobě k posledu –

pak řekni si, má duše: „Já jsem žila.“