XX. MILÝ NADE VŠECKO.

Co je mně do světa,

Do světa celého,

Jen když já k sobě mám

Miláčka věrného.

Dobře se mu leží,

Kdo sám si ustele;

Čemuž mně bráníte

V lásce, vy přátelé?

To jsou mi přátelé!

Sypají, kde mohou –

Hořec mi do duše,

Peluňku do srdce.

K horám se podívám,

Půjdu na půdičku,

Jede-li můj milý

Na vraném koníčku.

Jede po háječku,

Z křoví poskakuje,

Jako ta potápka,

Co pod vodou pluje.

Vyjíždí z ouvozu,

Skáče po ouhoru;

Jaké to toužení

Po mém potěšení!

Chvílku si potoužím,

Chvílku postěžuju,

S milým se potěším,

Zas vesela budu.