XX. „Sám jsi svědčil, jak zaclání

„Sám jsi svědčil, jak zaclání

Slovo lásce, pěvče můj!

Již budoucně o vyznání

Mých citů nenastupuj.

Mezi blahem, bázní, touhou

V střídání neskončeném

Přej své dívce lhůtu dlouhou

Na tom místě zvýšeném.

Znej věrnosti známky jisté,

A mé stihnuv ohně čisté

Srdcem, duchem, pamětí,

Tou je měj pod pečetí.“