XXI. Denice mrká nad strání:

Denice mrká nad strání:

Zbuďte se, kvítka, ze spaní,

rosička padla, mejte se,

den je už tady, strojte se!

Kvítka už jako z povděku

v lesku a plném obleku,

které si hlídá poupátko,

to ještě zdřímne na krátko.

Jako když v buben udeří,

skřivánek v modro zaměří,

volá a zpívá v roznětu:

Mějte se, děti, ku světu!

Ten to vzal teprv od noty:

tváře už tkány z lepoty,

vlas samá vůně, fábory,

a na rtech sladké hovory.

To dnes ti páni motýli

budou jak krásou opilí:

slova i srdce utratí,

domů se bez nich navrátí.