XXI. Ó kéž jsem krásným okem Tvým,

Ó kéž jsem krásným okem Tvým,

v němž ponořeno nebe,

bych štěstím blažil celý svět

a panenko má, Tebe!

Kéž mohu Tvojím srdcem býť,

v Tvých ňadrech láskou tlouci,

bys ucítila, růže má,

vzdech mojí lásky vroucí!

Ó kéž jsem čistou duší Tvou

jak ranní rosa jasnou,

bys musila mě milovať

a zachovať ji krásnou!