XXI. Nic bouře neboj se, i ta je štěstí,

Nic bouře neboj se, i ta je štěstí,

tať předchůdce je jarní pohody,

bouř každá bývá druhdy zvěstí

i ujařmených lidí svobody.

Vždy v bouři lidstvu volnost přicházívá

a v třesku zbraní jaro lidstva zpívá,

i hlasem děl se budí lidská práva,

smrt korouhví-li nad hlavou ti mává,

spíš odvahu lví do srdce ti dává,

jíž povaluje záseky a sruby,

až konečně lest ukrutníka zhubí.