XXI. Podrostek smrčí na paseči slunné

Podrostek smrčí na paseči slunné

z trav metlic noří slibné vršky junné,

šeď bezkorých v zem vrůstá pahýlů,

les stoletý kde našel mohylu.

Dub zapomenutý zde v slunci choří.

Lest příživná mu kožich mechu tvoří,

hnis jizev zeje suků otvory,

dub stářím hnije k jádru od kory.

Hrč hlavatá je práchně plná hlíza.

Jím síly už se nerozproudí míza,

hruď neprovane jarních tuch mu stesk

a s hnusu pohrdou jej mine blesk.