XXI. Rozkošný den!

Rozkošný den!

Louky i lesy se smějí,

do polí děvčata spějí,

já do lesu ze síně ven!

Les tone v pěnkavic zpěvu,

zrak zdiven z tolika zjevů

mlží se; divy se tvoří,

duch tone v zázraku moři

a v srdci mi píseň plamenem hoří!