XXII. Jen malý důkaz podal jsem ti lásky,

Jen malý důkaz podal jsem ti lásky,

Však všechněch darů stkvostných nejhodnější,

Mně, že se žárné srdce ukonejší,

Jež k tobě jen ach! víží sladké pásky.

Byl listek to nevzhledný – dvě otázky

Jsem s chvěním vložil v píseň nejvřelejší,

By’s odpověď mi dala milostnější,

Zda doufať smím, zač prosí vřelé zkázky.

Mně zdálo se, že volně pokynula

Tvá rájská ústka v čaromluvném smění,

Že vzdechem ke mně ňadra tvá se vzdmula.

Však uprch’ přílud a to okouzlení!

Květinka lásky záhy zahynula,

Neb nepojala’s uctivé mé pění...