XXII. Na pahorku tam přede mnou

Na pahorku tam přede mnou

Pod dubem kdy stanula,

V záři večerní tajemnou

Lepotou kdy planula;

Laskavý pak k této pýři

Z oka blesk kdy zasvítil:

Jaký obraz tu, malíři,

Zrak tvůj byl by pochytil!

To však ňáder ostkvívané,

Spěšným chodem rozehrané

Vytknouť lehké vlnění –

S to není tvé umění.