XXII. PANU KARLU LUTINOVU-DOSTÁLOVI, kaplanu ve Wiesenbergu na Moravě.

Tobě dáno zříti svaté zvůry,

obcovati duchem s nebes kůry;

Tobě přáno píti nektar svatých

z pohárů a číší ryze zlatých;

Ty pak v lidu koukol hříchu mýtíš

a tak národ ambrosií sytíš.

Zalétej, ó zalétej tam zhusta,

básníkům kde v zoru světlo vzrůstá;

kde se množí spasitelná víra,

jejíž vlivem záhubný blud zmírá,

kde se tuží k Bohu, k lidem láska,

nepřemožná, nerozborná páska.

Naděje, kde šlechetníky blaží,

jenž se pro ráj sebe zdobit snaží.

Tyto ctnosti vštěpuj do všech duší,

nedbej, sok-li dílo Tvoje ruší.

Bohatýrsky počínej si vždycky,

převzácný náš pěvče katolický!