XXII. Počkej, děvče, přijde doba,

Počkej, děvče, přijde doba,

ztratíš svoje ideály,

nezvíš, kde tvé povětrné

šťastné, blahé, zámky stály!

Já jed’ také ambrosiji,

nektar pil – o chutný párek! –

doba snění odkvapila,

a já jídám – komisárek.