XXII. Porovnání.

By Jan Vřesnický

Jak zlatař z kovů vzácných s velkou pílí

lístečky tepá, hebké táhne niti

a jiná díla, která jasně svítí,

uměle robí, myslící a čilý –

Ta díla jeho, k nimž se srdce chýlí,

zálibu lidskou svojí cennou nítí

a hrají velký úkol v našem žití,

nech’ zlato plá z nich neb lesk stříbra bílý:

Tak, učiteli, také ty v svém díle

na nejvzácnějším ze všech robíš skvostě,

na duši dětské drahocenné bílé.

Ó kéž tvůj um v ní nejsvětější cnosti

probudí zdárně, aby vždycky prostě

svítily vlasti k šťastné budoucnosti!