XXII. STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ

Zvony pamatují, ale lidé ne –

sloup tam stojí Matky Panny Vítězné.

Lidé chodí mimo, mají starosti

a své denní cíle a své hlouposti.

Lidi zotročili, zvony nikoli,

lidé zapomněli, zvony hlaholí.

I v té cizí službě, po celý ten čas

mají staré srdce, mají starý hlas.

Z Týna hučí denně nad náměstím tím:

Prokleta buď Vídeň, proklet budiž Řím.