XXIII. Chci zapomenouť – duše má

Chci zapomenouť – duše má

se ráda vesní v lásky vesnu,

jak při vzpomínkách na Tebe

jsem blažen ukládal se ke snu...

Chci zapomenouť – mysl má

se vetká v závoj minulosti,

že skutečnosť mi přeludem

a přelud krásnou skutečností.

Chci zapomenouť – v srdci mém,

sotva že chtělo pousínať,

se vznítí láska plamenem –

a zapomínám zapomínať!