XXIII. Cvrček.

Od svítání cvrček hrál –

ten si dal!

Zatím kdosi dírku

jemu zaoral.

„Vpravo, vlevo, kudy tam,

co se cesty nahledám!“

Přišel rychtář, cvrček prál –

ten si dal!

„Kdos mi tady dírku,

pane, zaoral!“

Rychtář hledá sem a tam:

„Cvrčku, nevím kudy kam.“

Cvrček není žádný bloud,

ne se hnout:

„Kdo zaoral dírku,

ať je tedy soud!“

Rychtář bál se, potichu

odnes’ cvrčka v kožichu.

Rychtářka se lekla dost,

jaký host!

Pod pekýlek vzala

přec ho na milost.

Rychtář rád byl, dobře spal,

cvrček pranic nevrzal.

Pod pekýlkem pěkně tma,

cvrk se má!

Jak den dlouhý, v teple

pěkně prodřímá

a na jaro počítá,

kudy nejblíž do žita.