XXIII. Dnes slunce se v háji prochází

Dnes slunce se v háji prochází

a s větvičky na větev bloudí,

to jako ten chlapec na holkách,

to na větvi hubičky loudí.

A líbá a cosi šeptem dí

a hladí a tiskne jim ruku –

až hájem to slastí zachvělo

a srdce mé pospíchá v tluku.

A jestli mne všecko nemýlí,

to sluníčko také jde ke mně,

mně zahřívá v květy poupata,

ba sáhá až do duše jemně.

A jestli mne všecko nemýlí,

ví, kterak se o srdce prosí:

v mé duši jak v háji písniček

a radostí měl bych i rosy.