XXIII. Jarní zázraky slunce!

Jarní zázraky slunce!

Tekuté zlato

proudí vesmírem,

hází zlaté krůpěje své krve

v kvetoucí život květin;

ty kývají hlavou. –

Uléhám v trávu;

tisíce bílých gnomů

obskakuje mne,

klepe mi na čelo,

hladí mi líce,

líbají mi planoucí rty.

Hledím v modro nebes,

je mi blaze;

v uších mi zvoní

drobné zkazky

radosti a štěstí. –