XXIII. Nestěžuj si, milý brachu!

By František Hajniš

Nestěžuj si, milý brachu!

Že se posud plazíš v prachu,

A že jsi za velké svoje zásluhy

Nedostal ještě rytířské ostruhy;

Přesvědčen buď, milý synu!

Vědomí šlechetných činů

Že nejsladší odměnou;

A že, když krásné jednání

Dojde hned vřelých uznání,

Blahé city pominou.