XXIII. Nežádám, by v srdci tvém mi

Nežádám, by v srdci tvém mi

první dán byl byt,

blažen, smím-li poslední tam

místo sobě vzít.

Na dně srdce z nejjemnějších

strun jest napiat řad,

na ty, budu-li tam déle,

naučím se hrát.

Ó já budu, družko drahá,

veleblaženým,

budu-li v tvém srdci něžném

posledním.