XXIII. VOLBA. (XV.)

Já z obou žádnému jsem nedal hlas,

tak vždy zmát’ volbu vaši. Dlouhý čas,

snad pomluva to, stále v sluch mi bije

zvěst podivná, že Josef – zchvať mne hrom,

než vyslovím to, v okamžiku tom,

prý s vlastní sestrou jako manžel žije...“