XXIII. VOLBA. (XVIII.)

Ó jsem-li vinen, mrzký jak dí klep,

ať o berlích jdu odtud, hluch a slep,

Bůh přec i v mraku červa prosby slyší!

Své před ním roucho rvu, na skráni pot,

on Jahvé, slyší mne, on Zabaoth,

jak jeho větry slyšíte, jak dýší!