XXIV. Jak mile zima nastane,

Jak mile zima nastane,

Nic vlaštovku neváže,

Letí, odkud zefír vane,

Pud jí dráhu okáže.

Slunce rudotemně hoří,

Ku západu pospíchá,

A klesnuvši v náruč moři

Valně sobě oddychá.

Toužím po neznámém bláhu,

Marně temnou hledám dráhu;

Ach kde se mi vyjeví,

Jak se srdci uleví?