XXIV. KRAHOLEC.

Od rána k večeru

kraholec lítá,

to on ty housátka

kde které čítá.

Až bude ráno

a slunce vynde,

on sobě pro jedno

housátko přinde.

Zavolám Martina:

Martine, kde jsi!

Kraholec vyletěl

nad černé lesy.

Flintičku vezmi,

kraholec přinde,

ať si jde housátko

ukradnout jinde!

Housátko vyroste

pro děvče chudé,

na zhlavec peříčka

to z něho bude.

A na tom peří

tak vedle sebe

zdřimnem jak boží dva

anděle s nebe.