XXIV. Mlčení jitra zpívá.

Mlčení jitra zpívá.

Kam se tvá duše dívá,

dívenko snivá?

– Dívá se v nitra taje,

kde v stínu srdce zraje

jablko ráje.

Rozevři, dívko dlaně

perly snů odevzdaně

skanu ti na ně.

– Nechť se jen perly třpytí;

mé oko zářněj’ svítí

než němé kvítí.

Proč tedy v tobě tma je;

když tvoje oko plaje

jak klenot báje?

– Temno je clonou zdání,

jež bdícím nezaclání

hvězd rozkvétání.