XXIV. Na nebi mají na pilno:

Na nebi mají na pilno:

tam jakás ruka mráčky stírá,

oblohu hladí na modro

a pak ji v hvězdy otevírá.

Na zemi mají na pilno:

tu jakás ruka vlnky sbírá,

ukládá lesům mlčení

a pak je v písně zotevírá.

A teď tak v světě průhledno,

že paprsky jak za dne chodí,

že zlaté hvězdic puntíčky

v nesmírném modru vojevodí.

Teď tak je v světě průhlasno,

že slyšet nejjemnější hlásky,

že vod a hájů myšlenky

jdou jako svatá mluva lásky.

Dnes tak je, že v hor temena

se ruka klade měkce milá,

rty červánkové šeptem dí:

„Dnes jsem vám večer upravila!“