XXIV. POCESTNÝ.

Je to chůze po tom světě –

Kam se noha šine:

Sotva přejdeš jedny hory,

Hned se najdou jiné.

Je to život na tom světě –

Žeby člověk utek:

Ještě nezažil jsi jeden,

Máš tu druhý smutek.

Což je pánům! ti na voze

Sedí pěkně v suše,

Ale chudý, ten za nimi

V dešti, blátě kluše.

Ej, co já dbám na té cestě

Na psoty a sloty,

Jen když já mám zdravé nohy,

K tomu dobré boty.

Však na pány v krytém voze

Taky někdy trhne:

Jednou se jim kolo zláme,

Jindy vůz se zvrhne.

A krom toho – až své pouti

Přejedem a přejdem,

V jedné hospodě na nocleh

Pán nepán se sejdem.