XXIV. Posud písně lásky rozkvétají,

Posud písně lásky rozkvétají,

posud plynou v proudu časovém,

chováť láska mnoho neznámého,

nevysvětleného v lůně svém.

Láska zalétá knám jak to ptáče

z krajův neznámých, jih rodících,

písně jeho – zvonkův cinkot ranní,

k životu novému budících.

Co kdy jinoch myslel, děva snila,

co kdy nervem chvělo některým,

uskutečněno mní v lásky době –

chvějeť mocně tělem veškerým.