XXIV. SEN SVATÉHO PAVLA.

Na cestách svých, tak dlouhých, dalekých,

dnes plachým hostem chmurné synagogy,

a zítra na náměstí řečníkem,

ve záři slunce hlučně vítán zde

a jinde sotva ušed kamení

svých odpůrců, kles’ Pavel apoštol

na břehu moře v spánek unaven.

Psal deset listů dnes do různých obcí

a každý podle času potřeby,

tu vysvětloval, sílil ochablé,

tu těšil schvácené, tam varoval

a jinde hřímal hromem Sinaje

do spletiva všech bludů kacířských.

Tu chvíli oddechu si zasloužil.

Chtěl spáti jednou, jako člověk spí

bez snů, chtěl spáti spánkem zvířecím,

v němž nebylo by stínů, obrazů,

jejž potřebuje tělo zemdlené,

by druhého dne čilé vstalo zas

ve nové boje. Uleh’ tak a spal.

Tu náhle v spánek divný slyšel hlas.

Ten slabý zprvu jako šumot vln

a silnější pak jako vichrů řev

se ucha jeho hlasně dotýkal.

Ač bránil se dne mdlobou přemožen,

přec poslouchal a slyšel tento zpěv:

Co životem kde hlučně zavíří,

jsou kacíři, jsou kacíři!

Jich bolest pouhé slovo nezléčí,

z nich ty jsi největší!

Co životem kdy bouřně zazáří,

jsou sektáři, jsou sektáři!

Jdou v davu druzi, kam je spřáhl klam,

proč ty jen kráčíš sám?

Představ si moře! Jest v něm jeden proud?

Na břehu moře ty chceš spočinout?

My vlny jsme, jež v sluch ti zavíří,

to kacíři, to kacíři!

Představ si nebe! Co tu valných hvězd!

A sám rci, v středu jich kde cesta jest?

Ty, jež ti v dráhu nejlíp zazáří,

to sektáři, to sektáři!

Ó pochop vše! Jak všecko shnilo by

ve tůni prázdně, nudy, hniloby,

jsouť života kvas, kde on zahýří,

jen sektáři a kacíři!

I vzbudil se. Dál spáti nemohl.

Zřel na moře a do hry jeho vln,

a každá vlna hlavou zdála se,

jež proti němu vzpíná hrdý škleb,

a při tom bratrem zve jej vítězně.

A tajný hlas mu v hloubi srdce děl:

„Co udělal jsi z Krista nauky?

Kam směřuješ dál?“ – Sebral se a vstal

a nocí prchal jako šílený

a za ním vln zněl neúprosný hlas,

půl pláčem byl a zpola výčitkou:

„Jen kacíři, jen sektáři

ti rozvoje jsou pilíři,

jen bludy pravda zazáří.

Vše smířit chtěl bys – ty kdo usmíří?“