XXIV. Všecko v tobě gracie a něha jistá,

Všecko v tobě gracie a něha jistá,

z duše tvojí stále záře šlehá jistá,

lidí řeč a úklady, světa boj a záhady,

na klavír hra, jímž tvá ruka běhá jistá,

všecko v svojí ruce máš, myšlenek jsi chmurných stráž,

všecko slast, co z tvojí duše v moji lehá jistá!