XXIV. Zpět vržen v tmu se tmě již zvykám,

By Jaroslav Vrchlický

Zpět vržen v tmu se tmě již zvykám,

již ani nenaříkám...

Tak patrně to mělo být –

zde mlčí cit.

Jdi cestou svou, pro sebe vzlykám

a pomalu se všeho zříkám;

však nikdo neví, jak můj ubit cit –

Tak patrně to mělo být...