XXIX. Kdo to nevíš, co z nás zbude,

By Vítězslav Hálek

Kdo to nevíš, co z nás zbude,

až se věky k věkům uloží,

sáhni v hrob, a hrstka prachu

nad proroky vše ti doloží.

Co jsme všecka pokolení?

Málo víc než oka mrknutí –

jedno vstává, druhé stojí

a to třetí má se k usnutí.

Co za námi, tma a prázno,

dusná síň po plesu probdělém,

jen ta bledá upomínka

víc než nemeteným popelem.

A co po nás, nechť se pravnuk

zeptá hrobů v příštím století:

co tam mimo popel najde,

ať to zase v život posvětí.